Tato stránka obsahuje všechny dosud publikované příspěvky ve Facebook skupině Fotonadšenci v rubrice Víte že...

Víte, že…
… čip ve vašem digitálním foťáku je ve skutečnosti černobílý?
věřit tom u samozřejmě nemusíte, ale je tomu tak. Ve foťáku je CMOS snímací čip, který jako výstup poskytuje různě velkou úrověň napětí z jednotlivých buněk, která je úměrná množství fotonů, které na buňku dopadlo. tato hodnota je násobena v případě, že bylo použito ISO větší než 100 a následně digitalizována. Ve výsledku získáme z každé buňky jedno 14bit číslo, určující míru osvětlení dané buňky.

… v raw nejsou žádné barvy?
ani být nemůžou protože v raw máme digitalizované hodnoty získané z čipu. Tedy stále 14bit hodnoty pro každou buňku čipu. Tyto hodnoty jsou však ovlivněny tím, že světlo prochází přes tzv. Bayerův filtr, což mozaika vždy dvou zelených, jednoho červeného a jednoho modrého filtru pro každé čtyři pixely. Při vyvlávání raw je potom pomocí matematické aplikace Bayerovy matice z těchto černobílých hodnot vypočítána barva

… když si digitální foťák přepnete na černobílou, tak to na raw nemá (kromě vloženého náhledového jpg) žádný vliv?
protože jak jsme si již řekli raw obsahuje pouze jasové hodnoty získané z jednotlivých buněk čipu. Informace o tom, že má být výsledek černobílý se iuplatní jen při tvorbě JPG ve foťáku. Při vyvolání raw se barvy normálně vypočítají. Černobílý obrázek potom získáme převodem barevného obrazu na černobílý.

Víte, že...

...řada prohlížečů raw vlastně raw vůbec neprohlíží ale zobrazí vložený JPG? Schválně si udělejte následující test: Přepněte foťák do režimu "focení černobíle" a vyfoťte raw. Potom se podívejte na miniatury raw v prohlížeči v počítači. Pokud uvidíte černobílý obrázek, pak prohlížeč zobrazuje pouze do raw vložený JPG náhled. Pokud však totéž uděláte například v Adobe Bridge (což je prohlížeč obrázků i raw, zdarma od Adobe) uvidíte nejdříve černobílý obrázek, který však během chvilky přeblikne na barevný. Volba "fotit černobíle" se totiž týká pouze jpg (a tedy i vloženého jpg náhledu). Raw však tato volba neovlivní (ani nemůže protože v raw ještě žádné barvy nejsou, ty se vytvoří až při vyvolávání raw), takže i když si na foťáku nastavíte "fotit černobíle", tak z raw lze udělat barevný snímek. Výhoda Bridge je ještě v tom, že při tvorbě náhledů respektuje i XMP soubor se změnami, takže se úpravy které v raw uděláte promítnou i do náhledu. Adobe Bridge je možno si zdarma stáhnout z Adobe pomocí Adobe creative cloud (není nutno mít žádné předplatné).

Víte že...
...fotíte-li do raw tak nezáleží na tom, zda máte na foťáku nastaveno srgb nebo Adobe RGB ? Jedno nebo druhé lze nastavit až při vyvolávání raw v počítači.
totéž platí při focení do raw i pro vyvážení bílé - i když si necháte na foťáku třeba omylem nastaveno WB na žárovku a fotíte při denní světle, nic se neděje, toto nastavení totiž ovlivní pouze jpg - bez jakékoliv ztráty je možno nastavit vyvážení bílé až při vyvolávání raw
...foťák vytvoří raw v 14bit barevné hloubce. Chcete-li mít ve vyvolané fotce vše, co bylo nafoceno, vyvolávejte raw v 16bitech. výsledný soubor je sice větší ale obsahuje například 16384 odstínů od barvy (14bit) oproti obrázku vyvolaném v 8bit, kde jich je jen 256.

Víte, že...
... blesk lze používat i při foceni v Live view? Spousta lidí vám asi bude tvrdit že to možné není, a tuto svoji domněku budou vydávat za fakt i v odpovědích v různých diskuzích.

** Není tomu tak! **

Blesk lze v LV normálně používat (i s ETTL), ale je nutno provést nastavení v menu, které mnoho lidí nevyužívá. Tato položka se jmenuje u Canonu Tiché LV snímání a u Nikonu Bezhlučné fotog. v žívém náhledu. Tuto položku je nutno nastavit na Režim 1.

Víte, že...

... váš fotoaparát dokáže zaostřit pouze na jednu konkrétně vzdálenou rovinu a nelze zároveň zaostřit na dva objekty různě vzdálené od objektivu? Než začnete namítat, že to tak není - pokud chcete mít na fotce ostrých několik objektů různě vzdálených od objektivu použijete tzv. hloubku ostrosti (anglicky DOF - depth of file). Objekty které leží v DOF, budou rozostřené méně, než je dohodnutá hodnota (CoC - Circle of Confusion), což znamená že ono rozostření není lidské oko při zvětšení výsledné fotografie na formát 30x20cm schopno zaregistrovat. ... hloubku ostrosti ovlivňuje clona, to asi každý fotograf ví - čím je menší, tím je také menší hloubka ostrosti. Ale to není jediná věc, která ovlivňuje hloubku ostrosti. Těmi dalšími jsou ohnisková vzdálenost objektivu a vzdálenost ze které fotíme = čím delší ohnisko a menší vzdálenost tím bude hloubka ostrosti menší. ... rozostřené pozadí můžeme získat i při použití clony F8? Zdá se to být v rozporu s tím co jsem říkal, ale není - pokud totiž použijeme dlouhé ohnisko a fotíme na krátkou vzdálenost, tak tohoto efektu docílíme i při velkých clonách. Například s objektivem 200mm a F8 při focení na 3m získáme DOF pouze 10cm! ... efekt je tím větší, čím je pozadí vzdálenější od foceného objektu

víte že...
... u statického snímku je jedno jestli ho vyfotíte 1/300 nebo 1/4000? Změna času u statického snímku při dodržení expozičního trojúhelníku vzhled snímku nezmění
... změna clony i při dodržení expozičního trojúhelníku vzhled snímku ovlivní - způsobí změnu hloubky ostrosti
... změna ISO při dodržení expozičního trojúhelníku vzhled nezmění ale u vyšších hodnot se začne objevovat šum
... je dobré vědět kdy použít ND filtr, který se používá ke snížení množství světla které prochází objektivem. Toho lze docílit i zkrácením expoziční doby nebo pomocí zvětšení clony. Zvětšení clony ale bude mít za následek zvýšení hloubky ostrosti, kdežto použití kratšího času nebo ND filtru hloubku ostrosti nezmění. Z toho také plyne, kdy budeme ND filtr používat - při focení portrétu tehdy, když budeme chtít fotit na nízkou clonu (k dosažení rozostření pozadí) ale bude hodně světla takže ani zkrácení času na nejkratší hodnotu, kterou foťák umí, nebude stačit. V takovém případě musíme použít ND filtr. ND2 (1EV) nám umožní při stejném světle a stejné cloně dvojnásobný čas, ND4 (2EV) čtyřnásobný (2x2), ND8 (3EV) osminásobný (2x2x2) atd. Další příklad použití je tehdy, když potřebujeme dlouhý čas (například na rozmazání vody) a ani použití clony F/16 nebude pro dostatečně dlouhý čas pro správnou expozici stačit (ještě vyšší clona by přinesla problém s difrakcí). Ponecháme tedy f/16 a ND2 nám dovolí použít dvojnásobný čas, ND4 čtyřnásobný atd. Místo ND2 je možné použít obyčejný CPL (polarizační filtr, má také úbytek cca 1EV), ale je nutno dodržovat pravidla pro použití polarizačního filtru.
... existuje variabilní ND filtr, který nám může nahradit několik ND filtrů s pevnou hodnotou. Někteří fotografové teď začnou vyskakovat, že VND nikdy atd... doporučuju, aby si to každý vyzkoušel sám, problémy s případným lehkým barevným zkreslením se dají snadno odstranit v postprodukci.. Jedná se vlastně o dva polarizační filtry na sobě, kdy jeden z filtrů blokuje jednu polarizační rovinu a druhý druhou a to, jak budou natočeny jeden k druhému určuje, jak moc silný ND filtr vznikne. Pokud k sobě budou natočeny o 90° nemělo by teoreticky procházet žádné světlo ale v realitě tomu tak není a může vzniknout nepěkný kříž. Je také nutno počítat s tím, že to pořád jsou polarizační filtry a z toho plynou určitá omezení - nepoužívat VND na širokoúhlé objektivy, protože by docházelo k nestejnoměrnému ztmavení a je nutno počítat s tím že VND bude při určitéím natočení blokovat odrazy od nekovových materiálů.VND také není vhodný pro velmi vysoké hodnoty ND (hodně zatmaveno). Zato práce s VND je velice jednoduchá, netřeba vůbec nic počítat - chceme například fotit s expozičním časem 0,5 sec pro rozmazání vody - dáme foťák na stativ, zaostříme na vodopád, přepneme na MF (ruční ostřenií) a na foťáku nastavíme Av (A) neboli prioritu clony. Nastavíme si clonu podle požadované hloubky ostrosti, namáčkneme a foťák nám ukáže čas který vychází (třeba 1/125). Našroubujeme VND a po namáčknutí otáčíme vnějším filtrem dokud nám foťák neukáže, že při tomto natočení vychází čas 0,5sec. Toť vše, můžeme exponovat.
... jsou ještě dva případy, kdy ND (nebo VND) budeme potřebovat - když je hodně světla, ale my chceme kvůli požadavku na malou hlouku ostrosti fotit s malou clonou (třeba 1.2, 1.8 ). Může se stát že nám i při nejmenším ISO bude vycházet potřebný čas kratší než foťák umí (čas vzhled portrétu neovlivní, ale pokud expozimetr tvrdí že je zapotřebí čas 1/10000 a foťák umí max. 1/8000, tak je problém). V takovém případě nám ND filtr umožní fotit na "plnou díru" s časem který už foťák umí nastavit.
Ten druhý případ nastane pokud potřebujeme zajistit použití blesku který neumí HSS (vysokorychlostní synchronizaci) jako výplňového světla při focení v protisvětle a vycházel by nám reálný čas kratší než je nutná sychronizační hodnota (1/160 nebo 1/200). Použití ND filtru nám umožní prodloužit čas tak, abychom se do sychronizace vešli.

víte že...
... čip ve vašem fotoaparátu má pouze jedinou (základní) citlivost?
Zatímco v analogové fotografii je citlivost dána druhem založeného filmu, je čip součástí fotoaparátu a proto má jen jednu jedinou základní fyzikální citlivost, danou při jeho výrobě.
Tak co je to vlastně ISO? ISO (ASA, DIN) u filmu znamenalo citlivost filmu (tedy jak moc bude světlocitlivá vrstva reagovat na dopad částice světla.). U digitálního fotoaparátu je to sice něco jiného, ale aby byl postup snadno srozumitelný i fotografům, kteří do té doby fotili na film, vytvořila se analogie. Ve skutečnosti je ISO u digitálního foťáku pouze hodnota, kterou se násobí analogová hodnota náboje vyčteného z buněk čipu před její digitalizací.
Jako základní hodnota byla vybrána hodnota ISO 100 a zvyšováním ISO zvyšujeme hodnotu, kterou se úroveň náboje buňky čipu násobí.
Pokud fotíme za nepříznivých světelných podmínek, jsou hodnoty nábojů jednotlivých pixelů malé a musíme je tedy násobit zvýšením hodnoty ISO.
Čip samotný není nastavením ISO nijak ovlivněn, nastavením ISO tedy nic nenastavujeme na čipu, pomocí ISO se násobí až hodnota, která je z jednotlivých buněk vyčtena.
... šum je tím vyšší, čím nastavíme vyšší ISO?
princip šumu je dán tím, že buňky (pixely) na čipu nemají ani v absolutní tmě zcela nulový náboj. To je dáno fyzikálně, v ideálním případě by k uvolnění elektronu mělo dojít pouze tehdy, když pixel zasáhne foton světla. V reálné světě ale k uvolnění elektronu může dojít (a také dochází) i vlivem tepla a nehomogenit čipu a k nerovnoměrné hodnotě náboje dochází také díky kvantové podstatě světla.
Za normálních podmínek to nevadí, hodnoty jsou velmi malé, takže se ve snímku neprojeví. Jiná situace ovšem nastane, pokud použijeme dlouhou expozici. Parazitní náboj (tedy náboj vniklý jinak než dopadem fotonu) se pak sčítá. Podobného výsledku docílíme pokud zvyšujeme ISO. Jak už jsme si řekli, ISO je hodnota kterou násobíme hodnotu náboje vyčtenou z čipu. A ISO tak bohužel tím pádem nenásobí jen hodnoty, které vznikly díky fotonům, ale i ty které vznikly z ostatních důvodů, (šum) protože je není jak odlišit. Původně velmi malé odchylky se tak násobí a začínají se projevovat v obraze. Jednak jako jasový šum snímače (darknoise) a z něho odvozený barevný šum (ten vznikne až při vyvolávání raw, protože jak už jsme si řekli barvy do té doby ještě neexistují, raw obsahuje pouze jasové hodnoty). Další šum se do výsledku dostává z důvodu šumu dalších polovodičových součástek (zesilovací šum) až do okamžiku digitalizace původně analogových hodnot náboje vyčteného z buněk čipu. Digitální záznam už dále degradací šumem netrpí, protože je tvořen dvojkovým kódem, tedy logickou hodnotou 1 a logickou hodnotou 0, přičemž k tomu, aby se jednotka záznamu změnila z nuly na jedničku je potřeba mnohem vyšší rozdíl napětí než jaké vzniká díky polovodičovému šumu.
Darknoise je při stejné teplotě čipu a stejně dlouhé expozici víceméně hodně podobný na po sobě jdoucích obrázcích, lze jej tedy odstranit - prostě se po vyfocení obrázku s dlouhou expoziční dobou vytvoří ještě jeden se stejně dlouhou expozicí, ale se zavřenou závěrkou. Získáme tak obrázek na kterém bude jen šum vzniklý jinak, než dopadem fotonů (darkframe) a tento obrázek se prostě od původní expozice odečte. Pokud fotíme na delší expoziční dobu, lze toto odečtení darkframe na foťáku nastavit (hledejte pod "odstranění šumu dlouhé expozice"), pokud tuto volbu nastavíte na Zapnuto, foťák odečtení provede sám, před uložením raw. Nevýhodou ale je skutečnost, že se tím prodlouží doba nutná k pořízení jednoho snímku na dvojnásobek. Pokud tedy používáme minutovou expozici, bude pořízení snímku trvat dvě minuty.