Víte, že...
..základní nedorozumění, které slýchám dnes a denně je to, že raw je druh formátu obrázku a proto ho lze "převést na jpg".
RAW NENÍ OBRÁZEK
- je to minimálně zpracovaný záznam dat z čipu. Slovo raw není žádná zkratka, ale anglické slovo, které znamená "surový, syrový". Jako takový třeba raw neobsahuje žádné barvy, pouze 14bitově digitalizované jasové (černobílé) hodnoty jednotlivých buněk čipu. Cílové barvy se získají až složitým matematickým výpočtem pomocí Bayerovy matice (matematického vyjádření fyzické Bayerovy masky před čipem). Každý čip digitálního fotoaparátu (s výjimkou Foveonu ve fotoaparátech Sigma) totiž umí snímat POUZE černobílý obraz! Teď mluvím o datech v raw, kromě toho raw obsahuje ještě celou řadu dalších informací, mimo jiné také JPG zpracovaný procesorem fotoaparátu (to je to, co vidíte pokud si raw dáte "zobrazit" v prohlížeči), Exif a další údaje. Raw tedy není obrázek, k tomu, abychom z něj obrázek získali, musí se tento vytvořit pomocí editoru raw ("vyvolat") - tedy pomocí složitého matematického výpočtu zjistit barvy, nastavit barevnou teplotu a uplatnit celou řadu dalších parametrů, které můžeme v editoru raw ovlivnit, a ovlivnit tak i vzhled výsledného obrázku.
Pokud vám to připadá příliš složité, zkusím to formou příměru:
Představme si, že chceme dělat lívance. Máme vejce, mouku, mléko, cukr, sůl, tedy suroviny - toto je raw. Nyní z těchto surovin vytvoříme lívanec (z raw vyvoláme obrázek). Postupujeme podle receptu (nastavení fotoaparátu nebo editoru raw) a upečeme lívanec (obrázek). Stejně jako můžeme prodloužením doby pečení mít lívanec tmavší nebo světlejší a změnou množství výchozích surovin změnit jeho výslednou chuť, tak můžeme také ovlivnit vzhled obrázku který vyvoláváme z raw. Ze stejných surovin tak můžeme změnou parametrů pečení (vyvolávání) vytvořit lívance (obrázky) jiného vzhledu. Ale stejně jako nemůžeme z lívance vytvořit zpátky zdrojové suroviny, nelze ani z žádného obrázku vytvořit zpátky raw. Mimochodem pokud se někdo kasá, že jeho obrázky jsou zcela bez úprav, znamená to, že princip, jakým je vytvářena digitální fotografie vůbec nechápe. Každá digitální fotografie totiž byla na začátku raw (jelikož jsou to data z čipu). Z těchto dat potom vyvolá procesor fotoaparátu na základě firmware a nastavení foťáku jpeg. Pokud je nastaveno focení jen do jpeg tak raw foťák zahodí a jpg uloží. Pokud máme nastaveno ukládání raw tak stejný proces (vyvolání) provádí až počítač. Úpravy (vyvolání na základě určitých parametrů) se tedy dějí vždycky - jen pokud fotíte pouze do jpg tak je při vyvolávání udělá procesor foťáku, podle předem nastavených parametrů.
<-- top
Víte, že…
… čip ve vašem digitálním foťáku je ve skutečnosti černobílý?
věřit tomu samozřejmě nemusíte, ale opravdu je tomu tak. Ve foťáku je CMOS snímací čip, který jako výstup poskytuje různě velkou úrověň napětí z jednotlivých buněk, která je úměrná množství fotonů, které na buňku dopadlo. tato hodnota je násobena v případě, že bylo použito ISO větší než 100 a následně digitalizována. Ve výsledku získáme z každé buňky jedno 14bit číslo, určující míru osvětlení dané buňky. |
 |
… v raw nejsou žádné barvy?
ani být nemůžou protože v raw máme digitalizované hodnoty získané z čipu. Tedy stále 14bit hodnoty
pro každou buňku čipu. Tyto hodnoty jasu jsou však ovlivněny tím, že světlo prochází přes tzv. Bayerův filtr, což mozaika vždy dvou zelených, jednoho červeného a jednoho modrého filtru pro každé čtyři pixely. Při vyvlávání raw je potom pomocí matematické aplikace Bayerovy matice z těchto černobílých hodnot vypočítána barva |
… když si digitální foťák přepnete na černobílou, tak to na raw nemá (kromě vloženého náhledového jpg) žádný vliv?
protože jak jsme si již řekli raw obsahuje pouze jasové hodnoty získané z jednotlivých buněk čipu. Informace o tom, že má být výsledek černobílý se uplatní jen při tvorbě JPG ve foťáku. Při vyvolání raw se barvy normálně vypočítají.
Černobílý obrázek potom získáme převodem barevného obrazu na černobílý. |
| |
raw bez demozaikování pomocí Bayerovy matice |
<-- top
| Víte, že... |
|
|
| ...řada prohlížečů raw vlastně raw vůbec neprohlíží ale zobrazí vložený JPG? Schválně si udělejte následující test: Přepněte foťák do režimu "focení černobíle" a vyfoťte raw. Potom se podívejte na miniatury raw v prohlížeči v počítači. Pokud uvidíte černobílý obrázek, pak prohlížeč zobrazuje pouze do raw vložený JPG náhled. Pokud však totéž uděláte například v Adobe Bridge (což je prohlížeč obrázků i raw, zdarma od Adobe) uvidíte nejdříve černobílý obrázek, který však během chvilky přeblikne na barevný. Volba "fotit černobíle" se totiž týká pouze jpg (a tedy i vloženého jpg náhledu). Raw však tato volba neovlivní (ani nemůže protože v raw ještě žádné barvy nejsou, ty se vytvoří až při vyvolávání raw), takže i když si na foťáku nastavíte "fotit černobíle", tak z raw lze udělat barevný snímek. Výhoda Bridge je ještě v tom, že při tvorbě náhledů respektuje i XMP soubor se změnami, takže se úpravy které v raw uděláte promítnou i do náhledu. Adobe Bridge je možno si zdarma stáhnout z Adobe pomocí Adobe creative cloud (není nutno mít žádné předplatné). |
|
<-- top
Víte že...
...fotíte-li do raw tak nezáleží na tom, zda máte na foťáku nastaveno srgb nebo Adobe RGB ? Jedno nebo druhé lze nastavit až při vyvolávání raw v počítači.
totéž platí při focení do raw i pro vyvážení bílé - i když si necháte na foťáku třeba omylem nastaveno WB na žárovku a fotíte při denní světle, nic se neděje, toto nastavení totiž ovlivní pouze jpg - bez jakékoliv ztráty je možno nastavit vyvážení bílé až při vyvolávání raw
...foťák vytvoří raw v 14bit barevné hloubce. Chcete-li mít ve vyvolané fotce vše, co bylo nafoceno, vyvolávejte raw v 16bitech. výsledný soubor je sice větší ale obsahuje například 16384 odstínů od barvy (14bit) oproti obrázku vyvolaném v 8bit, kde jich je jen 256.
<-- top
Víte, že...
... blesk lze používat i při foceni v Live view? Spousta lidí vám asi bude tvrdit že to možné není,
a tuto svoji domněku budou vydávat za fakt i v odpovědích v různých diskuzích.
** Není tomu tak! **
Blesk lze v LV normálně používat (i s ETTL), ale je nutno provést nastavení v menu, které mnoho lidí nevyužívá. Tato položka se jmenuje u Canonu Tiché LV snímání a u Nikonu Bezhlučné fotog. v žívém náhledu.
Tuto položku je nutno nastavit na Režim 1.
| ... používat focení s bleskem na druhou lamelu může být v některých případech užitečné? |
|
Tento režim využijeme tehdy, chceme li blesk zkombinovat s focením na dlouhý čas závěrky a pokud chceme aby nejprve proběhl ten dlouhý čas a těsně před jeho koncem zableskl blesk. Představme si například,
že fotíme večer jedoucí auto a chceme aby na fotce byly zachyceny stopy světlometů a na jejich konci
chceme mít ostře vykreslené auto. Pokud pooužijeme blesk na první lamelu (jako obvykle) tak budeme mít na obrázku ostře zachycené auto (které bylo "zmrazeno" bleskem a před ním světelné stopy reflektorů (z dlouhé expozice).
Pokud však použijeme spuštění blesku na druhou lamelu, získáme ostrý obraz auta a stopy reflektorů se budou táhnout za ním, což bude vypadat přirozeněji.
Blesky s ETTL budou mít možnost záblesk na druhou lamelu nastavit, ale co kdybychom chtěli použít třeba atelierový záblesk, který ETTL ani záblesk na druhou lamelu neumí?
I přesto, že české zastoupení Canonu tvrdí že to možné není, ve skutečnosti to udělat jde. Záblesky ani jejich přijímače není třeba nijak přenastavovat, při mém řešení funguje vše naprosto stejně, jen si budete moci zvolit zda fotit normálně na první lamelu nebo si přepnout na foťáku na záblesk na lamelu druhou. Celý popis by příspěvek neúměrně prodloužil, ale pokud by to někdo potřeboval, je zde. Řešení je otestováno na Canonu, ale mělo by fungovat i na Nikonu. |
|
| <-- top |
|
| Víte, že... |
|
|
... váš fotoaparát dokáže zaostřit pouze na jednu konkrétně vzdálenou rovinu a nelze zároveň zaostřit na dva objekty různě vzdálené od objektivu? Než začnete namítat, že to tak není - pokud chcete mít na fotce ostrých několik objektů různě vzdálených od objektivu použijete tzv. hloubku ostrosti (anglicky DOF - depth of file). Objekty které leží v DOF, budou rozostřené méně, než je dohodnutá hodnota (CoC - Circle of Confusion), což znamená že ono rozostření není lidské oko při zvětšení výsledné fotografie na formát 30x20cm schopno zaregistrovat.
... hloubku ostrosti ovlivňuje clona, to asi každý fotograf ví - čím je menší, tím je také menší hloubka ostrosti. Ale to není jediná věc, která ovlivňuje hloubku ostrosti. Těmi dalšími jsou ohnisková vzdálenost objektivu a vzdálenost ze které fotíme = čím delší ohnisko a menší vzdálenost tím bude hloubka ostrosti menší.
... rozostřené pozadí můžeme získat i při použití clony F8? Zdá se to být v rozporu s tím co jsem říkal, ale není - pokud totiž použijeme dlouhé ohnisko a fotíme na krátkou vzdálenost, tak tohoto efektu docílíme i při velkých clonách. Například s objektivem 200mm a F8 při focení na 3m získáme DOF pouze 10cm!
... efekt je tím větší, čím je pozadí vzdálenější od foceného objektu |
|
|
<-- top
Víte že...
... u statického snímku je jedno jestli ho vyfotíte 1/300 nebo 1/4000? Změna času u statického snímku (při dodržení expozičního trojúhelníku) vzhled snímku nezmění
... změna clony i při dodržení expozičního trojúhelníku vzhled snímku ovlivní - způsobí změnu hloubky ostrosti
... změna ISO při dodržení expozičního trojúhelníku vzhled nezmění ale u vyšších hodnot se začne objevovat šum (což už dnes problém není)
... je dobré vědět kdy použít ND filtr, který se používá ke snížení množství světla které prochází objektivem. Toho lze docílit i zkrácením expoziční doby nebo pomocí zvětšení clony. Zvětšení clony ale bude mít za následek zvýšení hloubky ostrosti, kdežto použití kratšího času nebo ND filtru hloubku ostrosti nezmění. Z toho také plyne, kdy budeme ND filtr používat - při focení portrétu tehdy, když budeme chtít fotit na nízkou clonu (k dosažení rozostření pozadí) ale bude hodně světla takže ani zkrácení času na nejkratší hodnotu, kterou foťák umí, nebude stačit. V takovém případě musíme použít ND filtr. ND2 (1EV) nám umožní při stejném světle a stejné cloně dvojnásobný čas, ND4 (2EV) čtyřnásobný (2x2), ND8 (3EV) osminásobný (2x2x2) atd. Další příklad použití je tehdy, když potřebujeme dlouhý čas (například na rozmazání vody) a ani použití clony F/16 nebude pro dostatečně dlouhý čas pro správnou expozici stačit (ještě vyšší clona by přinesla problém s difrakcí). Ponecháme tedy f/16 a ND2 nám dovolí použít dvojnásobný čas, ND4 čtyřnásobný atd. Místo ND2 je možné použít obyčejný CPL (polarizační filtr, má také úbytek cca 1EV), ale je nutno dodržovat pravidla pro použití polarizačního filtru.
... existuje variabilní ND filtr, který nám může nahradit několik ND filtrů s pevnou hodnotou. Někteří fotografové teď začnou vyskakovat, že VND nikdy atd... doporučuju, aby si to každý vyzkoušel sám, problémy s případným lehkým barevným zkreslením se dají snadno odstranit v postprodukci.. Jedná se vlastně o dva polarizační filtry na sobě, kdy jeden z filtrů blokuje jednu polarizační rovinu a druhý druhou a to, jak budou natočeny jeden k druhému určuje, jak moc silný ND filtr vznikne. Pokud k sobě budou natočeny o 90° nemělo by teoreticky procházet žádné světlo ale v realitě tomu tak není a může vzniknout nepěkný kříž. Je také nutno počítat s tím, že to pořád jsou polarizační filtry a z toho plynou určitá omezení - nepoužívat VND na širokoúhlé objektivy, protože by docházelo k nestejnoměrnému ztmavení a je nutno počítat s tím že VND bude při určitéím natočení blokovat odrazy od nekovových materiálů.VND také není vhodný pro velmi vysoké hodnoty ND (hodně zatmaveno). Zato práce s VND je velice jednoduchá, netřeba vůbec nic počítat - chceme například fotit s expozičním časem 0,5 sec pro rozmazání vody - dáme foťák na stativ, zaostříme na vodopád, přepneme na MF (ruční ostřenií) a na foťáku nastavíme Av (A) neboli prioritu clony. Nastavíme si clonu podle požadované hloubky ostrosti, namáčkneme a foťák nám ukáže čas který vychází (třeba 1/125). Našroubujeme VND a po namáčknutí otáčíme vnějším filtrem dokud nám foťák neukáže, že při tomto natočení vychází čas 0,5sec. Toť vše, můžeme exponovat.
... jsou ještě dva případy, kdy ND (nebo VND) budeme potřebovat - když je hodně světla, ale my chceme kvůli požadavku na malou hlouku ostrosti fotit s malou clonou (třeba 1.2, 1.8 ). Může se stát že nám i při nejmenším ISO bude vycházet potřebný čas kratší než foťák umí (čas vzhled portrétu neovlivní, ale pokud expozimetr tvrdí že je zapotřebí čas 1/10000 a foťák umí max. 1/8000, tak je problém). V takovém případě nám ND filtr umožní fotit na "plnou díru" s časem který už foťák umí nastavit.
Ten druhý případ nastane pokud potřebujeme zajistit použití blesku který neumí HSS (vysokorychlostní synchronizaci) jako výplňového světla při focení v protisvětle a vycházel by nám reálný čas kratší než je nutná sychronizační hodnota (1/160 nebo 1/200). Použití ND filtru nám umožní prodloužit čas tak, abychom se do sychronizace vešli.
<-- top
Víte že...
... čip ve vašem fotoaparátu má pouze jedinou (základní) citlivost?
Zatímco v analogové fotografii je citlivost dána druhem založeného filmu, je čip součástí fotoaparátu a proto má jen jednu jedinou základní fyzikální citlivost, danou při jeho výrobě.
Tak co je vlastně ISO? ISO (ASA, DIN) u filmu znamenalo citlivost filmu (tedy jak moc bude světlocitlivá vrstva reagovat na dopad částice světla.). U digitálního fotoaparátu je to sice něco jiného, ale aby byl postup snadno srozumitelný i fotografům, kteří do té doby fotili na film, vytvořila se analogie. Ve skutečnosti je ISO u digitálního foťáku pouze hodnota, kterou se násobí analogová hodnota náboje vyčteného z buněk čipu před její digitalizací.
Jako základní hodnota byla vybrána hodnota ISO 100 a zvyšováním ISO zvyšujeme hodnotu, kterou se úroveň náboje buňky čipu násobí.
Pokud fotíme za nepříznivých světelných podmínek, jsou hodnoty nábojů jednotlivých pixelů malé a musíme je tedy násobit zvýšením hodnoty ISO.
Čip samotný není nastavením ISO nijak ovlivněn, nastavením ISO tedy nic nenastavujeme na čipu, pomocí ISO se násobí až hodnota, která je z jednotlivých buněk vyčtena.
... šum je tím vyšší, čím nastavíme vyšší ISO?
princip šumu je dán tím, že buňky (pixely) na čipu nemají ani v absolutní tmě zcela nulový náboj. To je dáno fyzikálně, v ideálním případě by k uvolnění elektronu mělo dojít pouze tehdy, když pixel zasáhne foton světla. V reálné světě ale k uvolnění elektronu může dojít (a také dochází) i vlivem tepla a nehomogenit čipu a k nerovnoměrné hodnotě náboje dochází také díky kvantové podstatě světla.
Za normálních podmínek to nevadí, hodnoty jsou velmi malé, takže se ve snímku neprojeví. Jiná situace ovšem nastane, pokud použijeme dlouhou expozici. Parazitní náboj (tedy náboj vniklý jinak než dopadem fotonu) se pak sčítá. Podobného výsledku docílíme pokud zvyšujeme ISO. Jak už jsme si řekli, ISO je hodnota kterou násobíme hodnotu náboje vyčtenou z čipu. A ISO tak bohužel tím pádem nenásobí jen hodnoty, které vznikly díky fotonům, ale i ty které vznikly z ostatních důvodů, (šum) protože je není jak odlišit. Původně velmi malé odchylky se tak násobí a začínají se projevovat v obraze. Jednak jako jasový šum snímače (darknoise) a z něho odvozený barevný šum (ten vznikne až při vyvolávání raw, protože jak už jsme si řekli barvy do té doby ještě neexistují, raw obsahuje pouze jasové hodnoty). Další šum se do výsledku dostává z důvodu šumu dalších polovodičových součástek (zesilovací šum) až do okamžiku digitalizace původně analogových hodnot náboje vyčteného z buněk čipu. Digitální záznam už dále degradací šumem netrpí, protože je tvořen dvojkovým kódem, tedy logickou hodnotou 1 a logickou hodnotou 0, přičemž k tomu, aby se jednotka záznamu změnila z nuly na jedničku je potřeba mnohem vyšší rozdíl napětí než jaké vzniká díky polovodičovému šumu.
Darknoise je při stejné teplotě čipu a stejně dlouhé expozici víceméně hodně podobný na po sobě jdoucích obrázcích, lze jej tedy odstranit - prostě se po vyfocení obrázku s dlouhou expoziční dobou vytvoří ještě jeden se stejně dlouhou expozicí, ale se zavřenou závěrkou. Získáme tak obrázek na kterém bude jen šum vzniklý jinak, než dopadem fotonů (darkframe) a tento obrázek se prostě od původní expozice odečte. Pokud fotíme na delší expoziční dobu, lze toto odečtení darkframe na foťáku nastavit (hledejte pod "odstranění šumu dlouhé expozice"), pokud tuto volbu nastavíte na Zapnuto, foťák odečtení provede sám, před uložením raw. Nevýhodou ale je skutečnost, že se tím prodlouží doba nutná k pořízení jednoho snímku na dvojnásobek. Pokud tedy používáme minutovou expozici, bude pořízení snímku trvat dvě minuty.
<-- top
Víte, že...
lze snadno zabránit tomu aby se se foťák po příchodu z chladna do tepla zamlžil? Není to nic složitého pokud víte, jak k tomu zamlžení dochází. Stane se to pouze, pokud přejdete z chladna do tepla, opačně ne (ti kdo nosí brýle ví, o čem mluvím, princip je totiž naprosto stejný).
Základem je skutečnost, že teplý vzduch pojme více vodní páry než vzduch studený.
K čemu tedy dojde, pokud přijdeme s vymrzlým foťákem (nebo brýlemi) do tepla domova?
Studený povrch fotoaparátu se dostane do kontaktu s okolním teplým vzduchem, který jak jsme si řekli, obsahuje více vlhkosti než vzduch studený. V blízkosti chladných částí foťáku (typicky skla objektivu) se doposud teplý vzduch náhle ochladí a jelikož chladný vzduch pojme méně vlhkosti tak se z něj ta přebytečná voda vyloučí ve formě drobounkých kapiček - chladné sklo se orosí, dojde k jevu zvanému kondenzace. Obvykle se tedy doporučuje ponechat foťák zabalený v brašně aby se teplota vyrovnávala co nejpomaleji a ke kondenzaci nedošlo.
Což je ovšem nešikovné, nejisté a pomalé.
Jak tedy postupovat aby k ohřátí došlo rychle, ale zároveň zaručeně nedošlo k žádné kondenzaci?
Postup je celkem jednoduchý.
Ještě venku vyndáme z foťáku kartu a baterku. (na fotky na kartě se budeme chtít podívat a baterku dobít). Potom (stále ještě venku) vložíme foťák, případně objektivy do neprodyšně uzavíratelných igelitových sáčků (ideální je ziplock). Pak jdeme do tepla a foťák i objektivy můžeme v klidu (ale stále v sáčcích) umístit třeba do blízkosti radiátoru aby se co nejdříve ohřály. Kondenzace se bát nemusíme, protože vzduch osahující vlhkost, která by mohla zkondenzovat se k technice skrz sáčky nedostane. Technika se ohřeje (a je připravená k focení) mnohem rychleji a bezpečněji než hodiny uložená v brašně.
<-- top |
|
Víte, že...
spousta lidí nechápe jak funguje samospoušť?
každý asi ví, k čemu slouží - má stisknout spoušť po uplynutí nastaveného interval (obvykle 2s nebo 10s). Jenže ono to není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.
Pokud stisknete spoušť rukou, děláte vlastně dva úkony - při namáčknutí spouště foťák zaostří (a pokud máte nastaveno AF-S, což bývá nejčastěji, tak uzamkne ostření)
a při domáčknutí spouště dojde k změření světla a k vlastní expozici.
A v tom je ten zakopaný pes! - samospoušť totiž nahradí pouze onu druhou část - domáčknutí.
pokud tedy nastavíme samospoušť a namáčkneme, foťák zaostří na místo které má pod ostřícím bodem, poté domáčkneme a tím spustíme odpočet do expozice.
|
 |
| ALE ZAOSTŘENO UŽ JE ! |
Tedy, pokud doběhneme před foťák, ten má již dávno zaostřeno například na bod v dáli, nikoliv na vás, protože vy jste v okamžiku ostření (tedy namáčknutí spouště) před foťákem ještě nestáli!
Proto spousta lidí nadává, že nejsou při použití samospouště zaostřeni. Řešení samozřejmě existuje - před focením zapíchněte na místo kde budete stát klacek a zostřete (namáčknutím) na něj,
domáčkněte (čímž se rozběhne odpočet samospouště) a pak se prostě postavte na místo něj.
<-- top |
| |
|
| Víte, že... |
|
se dají fotit zvířata v kleci, aniž by na snímku vadila mříž mezi vámi a zvířetem?
Existuje totiž fígl, který nám umožní, aby na snímku přední mříž prostě zmizela a zdálo se, že fotíme zevnitř klece!
Jak na to? Využijeme toho, co jsme si již psali, tedy toho, že velmi malou hloubku ostrosti získáme kromě použití malé clony také tím, že fotíme dlouhým ohniskem z krátké vzdálenosti.
Ono to rozostření totiž funguje i na objekty které jsou k vám blízko, přestože ostříte na objekt který je dál.
Takže dlouhé ohnisko, clonu do 4 a být blízko mříží. V tu chvíli se mříž tak moc rozostří, že prostě zmizí.
Všechny snímky jsou focené přes mříže ! |
|
 |
 |
 |
|
<-- top
to jde i zadarmo a v češtině? Pokud nechcete utrácet peníze za placené verze programů (ať již jednorázovou platbu, nebo měsíční předplatné) můžete zkusit free alternativu. Můžete pracovat s raw a následně editovat obrázky.
Celý řetězec je možno mít v češtině. Začneme tím, že si stáhneme GNU program Gimp z
 |
Po prvním spuštění GIMPu a pokusu o otevření raw, se vám asi otevře v Darktable, který bude nejspíš anglicky. Gimp ale jde nastavit tak, aby jako vstupní modul pro raw používal Rawtherapee, které je v češtině. Je jen potřeba zavítat v Gimpu do předvoleb a tam si vybrat místo darktable rawtherapee (Upravit, Předvolby, Import a export obrázku a Modul pro import obrázků ve formátu raw). Poté co vyberete rawtherapee je potřeba Gimp zavřít a znovu spustit, poté již bude GIMP otevírat rawy v rawtherapee v češtině. Po dokončení úprav raw stačí rawtherapee zavřít a obrázek se automaticky přenese do GIMPu. |
<-- top
... i pomocí hodně starého sw (krabicové LR, Camera Raw, Zoner) lze vyvolávat rawy i z těch nejnovějších fotoaparátů, které vaše programy již nepodporují?
Je k tomu zapotřebí jediné - stáhnout si zdarma ze stránek Adobe DNG konvertor:
a převést proprietární raw formát na DNG, který váš program umí otevřít. Převod je bezztrátový a s DNG se poté zachází stejně jako s jiným raw.
 |
Obrázek se skládá z jedné poloviny z raw souboru z Canon R6 (CR3), vyvolaného přímo a z druhé poloviny je cr3 před vyvoláním nejprve převedený na DNG. Je zjevné že mezi vyvolanými obrazy není žádný rozdíl (vyvolání bylo v obou případech provedeno beze změny jakéhokoliv táhla)
|
se v poslední době na mne obracelo hodně lidí ohledně focení na koncertech, plesech nebo podobných událostech. Toto téma také zaznělo v řadě dotazů v internetových diskuzích. Protože je zde několik možných technických řešení, zkusme se na ně podívat blíže:
2 - velká světelnost objektivu (malá clona)
1. Blesk asi napadne spoustu lidí jako první, má to ovšem poměrně dost háčků. Jednak použití blesku je všechno, jen ne nenápadné a někde vám jej ani pořadatelé nedovolí použít. Z technického hlediska je možné pomocí blesku získat slušné fotky ovšem je nutno počítat s tím, že focení s bleskem za poměrně slabého světlení má určitá specifika - blesk má omezený dosah a světlo ubývá se čtvercem vzdálenosti, takže vzdálenější pozadí bude velmi podexponované (tmavé až černé). Přímé použití blesku na fotoaparátu (natož pak použití blesku který mají některé foťáky zabudovaný) také není ideální, blesk v ose focení zplošťuje obličeje, světlo je tvrdé a vytváří ostré tmavé stíny. Blesk má 5500K takže zejména při použití delších časů může nastat problém s vyvážením bílé.
Blesk lze použít ideálně odrazem od bílého stropu nebo zdi, pak poskytne mnohem měkčí světlo. Problémem ale budou vysoké stropy nebo odrazy od nějak zabarvených ploch (odražené světlo získá jejich barvu) . Difuzory prodávané pro systémový blesk moc nepomohou, protože to, co změkčuje světlo je plocha (buď čelní plocha difusoru (softboxu) nebo plocha od které se blesk odráží).
2. Velká světelnost objektivu. Poměrně častá rada, která bude fungovat, ale... i tady se najdou háčky - použití velmi malé clony s sebou nese i malou výslednou hloubku ostrosti, která může být (v závislosti na ohniskové délce a vzdálenosti) třeba jen pár milimetrů. Pokud potřebujeme větší hloubku ostrosti musíme přiclonit a v tu chvíli nám je drahý objektiv s vysokou světelností k ničemu. Zacloníme-li objektiv se světelností 1,2 na clonu 4 je to stejné jako kdybychom použili odcloněný objektiv se světelností 4.
3. Delší čas. Nepříliš použitelné pro focení pohybujících se dějů a problém s tím udržet fotoaparát při focení nehybně. Zatímco s tím druhým vám může pomoct stabilizace, na pohyb na scéně je stabilizace nepoužitelná. V některých případech ale může právě ono pohybové rozmazání na scéně zvýšit dynamiku snímku.
4. zbývá poslední možnost - zdvihnout ISO. Až do nedávna bylo toto řešení spíše upozaďováno, protože použití vysokého ISO způsobovalo ve snímku zvýšení šumu které ho dokázalo v podstatě znehodnotit. To už ale v poslední době neplatí! Celkem běžně je možno použít při focení ISO 12800 (i se staršími foťáky) nebo i 25600 (!) a výsledné fotky budou zcela bez šumu. Nehledě na to, že tak vysoké hodnoty ISO nebudou obvykle zapotřebí.
Přestože mám systémový blesk i světelný objektiv, vítězí u mne v poslední době tato možnost ve většině případů. Ale v tomto případě je potřeba udělat něco navíc - vyvolat výsledný raw pomocí moderního software (Pureraw, Topaz, AI odšum v CR nebo LR).
Otestoval jsem všechny z uvedených možností a nejlepších výsledků jsem dosáhl po průchodu raw přes Pureraw do DNG a následném zpracování DNG jako běžný raw.
Řešení 2,3 a 4 lze také vhodným způsobem zkombinovat.
 |
5dmarkIII, 70-200L f/4 čas 1/125 ISO 800 ohnisko 111mm.
Čas 1/125 při ohnisku 111mm způsobil, že nejrychleji se pohybující části obrazu (paličky bubeníka) jsou pohybově rozostřené, ale v tomto případě to nevadí, naopak to podtrhuje dynamiku scény.
|
| <-- top |
|
Víte, že...
...budete-li fotit například postavu ženy, získáte snížením perspektivy snímek, na kterém bude mít fotografovaná žena delší nohy – naopak při snímku pořízeném z vyšší perspektivy, budou nohy vypadat kratší (nemusím asi zdůrazňovat který snímek se té ženě bude líbit víc). Ve své praxi jsem se setkal s dívkou, která si mi stěžovala, že kdykoliv ji fotografuje její přítel, má na snímku krátké nohy. Inu bylo to tím, že přítel měl dva metry, a všechny snímky té 165cm vysoké ženy byly fotografovány z nadhledu.
Na uvedenou příhodu jsem si vzpomněl, když jsem fotil s Lenkou, protože si koupila svou první zrcadlovku a chtěla zkusit focení na druhé straně fotoaparátu než doposud. Abych jí to vysvětlil, vyfotil jsem ji dvakrát za sebou – jednou z ptačí perspektivy (vylezl jsem si na pařez) a jednou z žabí, kdy jsem jí ležel u nohou. Abych výsledek zdůraznil, použil jsem objektiv o ohniskové vzdálenosti 28mm. Čím kratší totiž použijeme ohnisko, tím bude změna proporcí výraznější
 |
Při focení s krátkou ohniskovou vzdáleností dojde při focení z nadhledu nebo podhledu na výsledné fotografii ke změně proporcí.
ohnisko 28mm |
| <-- top |
|
Víte, že....
je možné zaostřit středovým bodem na oko (namáčknout spoušť) a potom (aniž bychom pustili namáčknutí) překomponovat a domáčknout, čím se vyfotí fotka zaostřená na oko i když středový bod již ve chvíli expozice míří někam úplně jinam?
To asi víte, ale co když z nějakého důvodu chcete zaostřit středovým bodem na oko, pak překomponovat a fotit - ale sekvencí? Podle klasického postupu to nepůjde, protože foťák mezi jednotlivými snímky sekvence přeostřuje, takže bychom získali první snímek sekvence zaostřený správně, ale ty další by již byly zaostřeny jinam.
Řešení ale existuje. Je jím oddělení ostření od spouště. Asi jste si všimli že foťák má na zadní straně, v dosahu palce tlačítko AF-ON. Ti zvídavější ho možná zkusili stisknout a zjistili že foťák zaostřil jako při namáčknutí spouště. V menu lze totiž ostření na spoušť vypnout, takže pak ostříme jen tím palcem a tlačítkem AF-ON.
Možná se vám zdá, že to nemá žádnou výhodu, ale zdání klame. Namíříme foťák středovým (nebo v podstatě jakýmkoliv) bodem na oko, stiskneme AF-ON a tlačítko pustíme. Nyní můžeme překomponovat a stiskem spouště exponovat - a je jedno zda fotíme jeden snímek nebo stiskneme spoušť vícekrát, třeba v různých variantách rekompozice nebo jestli fotíme v sekvenci - stále zůstane zaostřeno tam, kde byl ostřící bod v okamžiku stisknutí AF-ON. K přeostření namíříme ostřicí bod na nové místo a stiskneme AF-ON. |
|
| <-- top |
|
Víte, že....
je možné nafotit vánoční obrázky kde bude dítě ostře zachyceno, a přitom za ním budou zářit vánoční světélka (řetězy z LED na vánoční stromeček)?
Abychom zachytili ostře dítě, které chvilku nepostojí, potřebujeme použít co nejkratší čas, aby nebylo pohybově rozmazané, ideálně použít záblesk (i když použijeme na foťáku třeba 1/125, tak skutečná expoziční doba je daná dobou hoření výboje záblesku, což bývá 1/2000 - 1/700.
To ovšem způsobí, že světélka ve vánočním řetězu zcela zaniknou, protože je záblesk přesvítí.
Aby se jejich svit projevil dostatečně intenzívně, potřebujeme exponovat mnohem delším časem, podle použité clony třeba 1/25. To ale zase, za normálního osvětlení, způsobí pohybovou neostrost neposedného dítěte.
Můžeme však použít kombinace obojího, tedy dlouhý expoziční čas, který zachytí světélka a záblesk, který „zmrazí“ pohyb dítěte, takže bude zachyceno ostře. Potřebujeme k tomu jen po dobu expozice ztlumit světla v ateliéru, aby na dlouhé expozici byla zachycena světélka, ale jinak aby zbytek scény tonul v podstatě ve tmě. Ideální je použít záblesk na druhou lamelu. Nastavíme tedy na foťáku na stativu 1/25 a záblesk na druhou lamelu (jde to i s ateliérovými záblesky, nevěřte tomu, kdo bude říkat že to nejde). Důvod proč použít druhou lamelu je ten, že dítě se obvykle po záblesku začne více hýbat, protože předpokládá že blesk označuje konec záběru, ale při troše cviku to jde i na první lamelu. Ostříme na oči dítěte. Záblesk nastavíme na ideální expozici při 1/125 a pro focení s delším časem jej ponecháme nastavený stejně.
Dalším řešením, kdy není nutno během focení vypínat světla, je použít expozice dvě. Jednu se zábleskem a dítětem a druhou, aniž bychom hnuli s foťákem (tedy musí být po celou dobu na stativu) s delším časem, kdy nafotíme prázdné pozadí s rozsvícenými světélky. Následně oba záběry spojíme do jednoho a záběr se světélky vymaskujeme, aby světélka neprosvítala skrz dítě. Pokud ponecháme fotoaparát na stativu a nehýbeme s ním, postačí pořídit expozici s dlouhým časem jen jednu a potom fotit jen se zábleskem, více obrázků nebo klidně i více dětských klientů. Ostření přitom nastavíme na MF abychom se vyvarovali přeostření při focení pozadí.
Je možné použít vyšší hodnotu clony, pokud chcete, aby bylo ostře vykresleno i pozadí (ostříme vždy na oči dítěte) nebo malou clonu, pokud chceme, aby se světélka na pozadí změnila v bokeh kolečka (pak je potřeba zaostřit na oči dítěte a přepnout objektiv na MF, aby nám foťák při focení pozadí nepřeostřil). |
|
| <-- top |
|
| |
|
Víte, že....
někdo bude nejspíš přísahat na to, že se musí paměťová karta před každým použitím naformátovat ve foťáku.... ale není to pravda. Obvyklou reakcí bývá, že on to přece tak dělá už roky a neměl s kartou nikdy žádný problém, tak to musí být pravda. To je ale klasické tvrzení "post hoc ergo propter hoc" česky „po tom, tedy kvůli tomu“. Nahraďte si ve větě "formátování ve foťáku" jakoukoliv jinou činností a dostanete stejný výsledek. Tedy stejně pravdivý je postup, že s kartou v levé ruce třikrát pokloníte směrem k východu a opak ji zasunete do foťáku. A ejhle - ono to funguje. Při formátování karty se totiž, pokud neměníte typ formátování (což ve foťáku ani nejde) provádí takzvaný "rychlý formát" tedy se pouze přepíše tabulka odkazů v hlavičce karty tak, aby ukazovala, že na kartě nic není. Ve skutečnosti se s daty neprovádí vůbec nic (důkazem toho je, že i z karty zformátované ve foťáku lze obnovit snímky). V digitálním záznamu totiž něco jako "mazání" neexistuje - jediné co existuje je přepis. Na kartě jsou zapsány jedničky nebo nuly a nic mezi tím se na kartu zapsat nedá. Takže jediný způsob jak odstranit data z karty (ale i z disku) tak, aby nešla obnovit, je ji přepsat (třeba samými nulami).
Pokud si tedy omylem zformátujete nebo "smažete" kartu a pak zjistíte, že nemáte data která na ní byla uložená, nezoufejte - data se dají obnovit. Tedy pokud jste na kartu znovu něco nezapisovali. Nově zapsaná data mohou přepsat ta původní takže pokud nově zapíšete plnou kartu tak obnovení původních dat již není možné. Pokud tam ale zapíšete méně dat,tak je pravděpodobné, že něco nebo dokonce všechno, ještě zachránit půjde. Existuje totiž tzv. "strategie zápisu" která se stará o to aby nebylo pořád zapisováno na stejné místo (aby karta která je delší dobu používána a mazána a znovu používána neměla prvních několik GB přepsáno 1000x a na konci nebyl přepis ani jeden). Takže je možné, že i když původně na kartě pro tři sta fotek bylo dvacet fotek, a vy jste po smazání nahráli nových dvacet, že ty původní fotky ještě na kartě jsou, protože strategie zápisu určila, že se ty nové fotky budou nahrávat až někam dál.) To je také důvod proč se někdy při obnově dat z karty objeví fotky pořízené třeba před dlouhou dobou.
Takže nepropadejte zoufalství, použijte nějaký program na obnovu dat (oblíbená je třeba Recuva, která je zdarma) a pokud si na to sami netroufáte obraťte se na někoho kdo to již dělal. Podstatné je, před obnovou na kartu nic nezapisovat!!! |
 |
| <-- top |
|
Víte, že....
| |
vyfotit hvězdičky kolem světelných zdrojů na nočních snímcích nevyžaduje žádné speciální příslušenství?
Ony totiž ty hvězdičky jsou ve skutečnosti optickou "vadou" která se jmenuje difrakce a způsobuje je ne zcela
dokonale kruhový otvor clony. Čím vyšší je clona, tím se difrakce projeví více a hvězdičky jsou zřetelnější.
Někde se dočtete, že objektivy s lichým počtem lamel clony tvoří dvakrát tolik paprsků než clony se sudým počtem lamel.
Ve výsledku to tak skutečně vypadá, ale ve skutečnosti je dvojnásobek paprsků než je počet lamel clony vždycky,
jen v případě sudého počtu se obě "sady" překrývají a v případě lichého počtu je druhá "sada" paprsků pootočena,
takže jsou vidět obě.
Takže jak na to když chceme mít kolem světel hvězdičky? Jsou v podstatě tři různé postupy.
1. velké clonové číslo. Čím více zacloníme, tím budou hvězdičky výraznější. Nevýhoda tkví v tom, že se zvyšujícím se clonovým číslem budeme nuceni prodlužovat čas nebo zvyšovat ISO. Výsledné hvězdičky jsou "natvrdo" v obraze.
2. Star filter - pomocí starfiltru, což je vlastně skleněný filtr do kterého je vyryta jemná síť čar. Podle počtu těchto čar se řídí počet paprsků hvězdiček. Výhodou je, ža si můžeme určit sklon paprsků pouhým pootočením filtru.Výsledné hvězdičky jsou opět napevno v obraze.
3. Plug in Starfilter. Jedná se o plug-in modul který hvězdičky kolem světel vytvoří softwarově. Výhodu má v tom, že si můžeme určit kde hvězdičky budou a kde je nechceme. Samozřejmě si můžeme vybrat počet paprsků. Výsledek je nedestruktivní máme stále k dispozici původní snímek bez hvězdiček.
Hvězdičky kolem světel jsou příkladem toho, jak lze něco, co je vlastně optickou vadou, využít k obrazotvornému účelu.
Tady si můžete zdarma stáhnout Plug in pro Photoshop: https://www.photoshoptutorials.ws/downloads/star-filters-photoshop-actions/ |
 |
| <-- top |
|
... to be continued... neboli pokračování příště...
