Stabilizace

nikoliv pohybující se focený objekt!

 K tomu abychom ostře zachytili pohybující se předmět vede pouze jedna cesta - je nutno použít krátký čas.
Stabilizace v objektivu funguje tak, že používá gyroskopy, které si díky rotaci udržují stabilní pozici. Pokud se vám pohne ruka s fotoaparátem zůstanou gyra ve stejné pozici a z rozdílu získaného použitím dvou piezoelektrických senzorů stabilizace pozná směr pohybu a kompenzuje ho opačným pohybem (protipohybem) stabilizačního členu. Stabilizace tedy žádným způsobem nevidí, co fotíte, a tudíž nemůže nijak na pohyb foceného objektu reagovat.
Ono je to i logické, pokud se zamyslíte nad tím, jak by musela stabilizace, která by měla stabilizovat focený objekt, fungovat. Dejme tomu, že fotíme psa, běžícího lesem - stabilizace by musela posouvat obrazové pole tak, aby byl pes pořád (po dobu expozice) na stejném místě. To by mohlo teoreticky fungovat třeba při focení jedoucího auta (takový automatický švenk) ovšem u běžícího psa je to nemožné, protože jeho nohy se při běhu pohybují jinak než tělo. Navíc - jak by taková stabilizace fungovala v případě, že by v zorném poli byli psi dva a každý běžel na opačnou stranu?
Tedy pokud použijeme dlouhý čas, stabilizace nám pomůže zabránit pohybové neostrosti způsobené pohybem fotoaparátu, pokud fotíme nehybné věci. Pokud fotíme pohybující se objekt, je nám stabilizace, při snaze zabránit pohybové neostrosti tohoto objektu k ničemu a jediný způsob, jak této neostrosti zabránit, je použít krátký čas.

Použití stabilizace může být dokonce v některých případech kontraproduktivní – například pokud chceme udělat švenk. Stabilizace bude předpokládat že pohyb fotoaparátu je nechtěný a bude se snažit tento pohyb kompenzovat. Existují stabilizátory, které mají pro švenk speciální přepínač, stabilizace v horizontálním směru je po přepnutí vypnutá a objektiv stabilizuje jen vertikální chvění. Dalším případem, kdy může stabilizace způsobit rozmazání snímku je v případě focení ze stativu. Novější stabilizace poznají, že fotoaparát je na stativu a vypnou se samy, ale pokud si nejsme jisti, že to náš objektiv umí, je lepší ji vypnout ručně. Stabilizační člen objektivu totiž při nedostatku vnějších impulsů může začít při delším použitém čase„plavat“ a tím způsobí paradoxně neostrost snímku. Platí to pro focení delším časem (což ovšem v situaci, kdy používáme stativ lze očekávat). Posledním případem, kdy může mít stabilizace negativní vliv na vzhled snímku je bokeh. Jelikož při zapnuté stabilizaci se paprsky procházející objektivem mohou vychylovat z optické osy, může být výsledkem deformovaný tvar bokehu.

Stabilizace stabilizuje chvění fotoaparátu, nikoliv pohyb foceného předmětu – tam pomůže jen krátký čas.