Vzhledem k tomu že po internetu se šíří různé protikladné informace, pokusím se napsat nějaký souhrn, přičemž si neosobuji právo na úplnost (ale pokusím se další informace doplnit):

CÍL PROVÁDĚNÝCH RESTRIKCÍ (KARANTÉNY)

Cílem není zastavit šíření infekce - to už při takovémto masivním rozšíření není možné. Cílem je šíření rozprostřít na delší dobu, aby nedošlo k exponenciálnímu růstu a těch několik procent z nemocných, kteří z nějakých důvodů (snížená imunita, jiné komplikující onemocnění atd.) mají těžký průběh, nepřesáhlo lůžkové a přístrojové kapacity nemocnic.


I když to epidemiologové napřímo v TV nejspíše neřeknou, je za současné situace jediný způsob jak epidemii zastavit a to tehdy, až nemoc prodělá cca 50-70% občanů a dojde tak k vytvoření takzvané kolektivní imunity. Tu je možno také vytvořit pomocí očkování, ale to prozatím není k dispozici a tento rok s nejvyšší pravděpodobností ani nebude. Pokus zastavit šíření viru, třeba pomocí naprosté separace všech po dobu inkubační doby je předem odsouzen k nezdaru - stačí pak jediný člověk vylučující ještě viry (aniž by o tom věděl) a celý kolotoč epidemie se rozběhne znovu.

tak jsem měl pravdu a dokonce jsem přesně strefil i ta procenta:

"Pokud se podaří ochránit rizikové skupiny, měla by velká část zdravé populace nemoc covid-19 prodělat nebo se s ní setkat. V rozhovoru pro DVTV to uvedl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Názor na promořenost společnosti změnil poté, co Čína poskytuje nekorektní a zřejmě vyfabulovaná data o počtu lidí nakažených novým typem koronaviru, řekl.

Zdroj: https://moneymag.cz/aktuality/prymula-spolecnost-je-treba-promorit-tvrde-restrikce-nelze-drzet-dalsi-mesice.06a38ce9

Procento promořené populace by se podle Prymulových odhadů mohlo pohybovat mezi 50 a 70 procenty. To, že se populace promořuje, dokládají podle Prymuly data z Itálie, kde je nakažených výrazně více, možná až 10 milionů.

https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/populaci-potrebujeme-promorit-prymula-zmenil-nazor-40319507

Teď jsme se dostali do fáze, kdy se promořování ukazuje jako nejlepší možná strategie z hlediska dopadů na celou populaci.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/epidemiolog-nakazit-se-musi-vetsina-z-nas-tlacit-virus-na-nulu-nema-smysl-98675

"Víme, že se infekce šířit bude až do vytvoření komunitní imunity, případně až do stavu, kdy bude existovat vakcína, která by to mohla zastavit. Nevíme však, jak dlouho bude tento stav trvat," vysvětlil Hajdúch.

Zdroj:

je zajímavé sledovat jak se někteří autoři pokoušejí zkreslit skutečnost:

na zveřejněném grafu se zdá, jako kdyby doba výskytů onemocněním covid19 trvala s restrikcemi i bez nich stejně dlouho, což je ovšem nesmysl a zavání to umyslným zkreslováním faktů. (porovnej s grafem výše, který jsem zde uveřejnil jíž před několika týdny).

Průběh onemocnění Ve většině případů má onemocnění virem covid19 průběh asi jako běžná chřipka nebo je zcela bez příznaků a obvykle není nutná hospitalizace.
Více ohroženy těžším průběhem nemoci jsou skupiny lidí s nějakým jiným onemocněním nebo s oslabenou imunitou.
Ekonomika Oproti restrikcím ovšem stojí ekonomické hledisko - čím déle budou restrikce trvat, tím budou následující rekonomické následky horší.

Roušky

Co se týká roušek - roušky vdechnutí viru nijak nebrání (ty bavlněné už vůbec ne - je to jako by jste se chtěli před mouchami chránit pomocí plotu z pletiva s oky 5x5cm). Rouška je pouze takzvaně částečná mechanická zábrana šíření kapének, které jsou řádově větší,(5-120 mikrometrů) nikoliv samotného viru (cca 120nanometrů, tedy 1000x menší). Slouží tedy pouze k částečnému zachycení kapiček slin (vznikajících např. při kýchnutí, zakašlání, ale i při dýchání) které mohou nést viry v případě že je nositel roušky infekční (a neví o tom - pokud to ví, měl by být v separační karanténě)
Aby bavlněné roušky zabránily prostupu 47% virů musely by mít 5 vrstev látky, musely by dokonale těsnit a musely by se po každém použití vyvářet.Žádná rouška by se ale neměla nosit déle jak cca 2-3 hodiny v kuse, jinak dojde díky vlhkosti vydechovaneho vzduchu k namočení látky a v případě že nositel takové roušky kýchne, uvolní se tato vlhkost jako aerosolový oblak, který v případě, že dotyčný je infekční, obsahuje viry..

Pokud trpíte dušností nebo máte astmatické potíže, může být opro vás nošení roušky obtížné, ale pokud potřebujete použít inhalátor, udělejte to. Přesuňte se někam stranou min. 2m od nejbližšího člověka, pak si roušku sundejte a použijte inhalátor.

Respirátory

Vzhledem k velikosti viru chrání proti nim (myšleno chrání proti vdechnutí) respirátory třídy FFP3, po krátkou dobu a menší virovou zátěž FFP2. Respirátoty které nemají výměnné filtry by se neměly používat déle jak jeden den - pak se filtry zanesou a hrozí při hlubším nádechu průnik případné koncentrované nálože virů. Filtry v respirátorech by se měly měnit po jednom dni používání.

Respirátory s výdechovým ventilem nechrání ostatní v případě infikovaného nositele - kapénky s virem se přes výdechový ventil šíří stejně jako kdyby dotyčný neměl ani roušku. Řešení je použít respirator a přes něj roušku.

Oči

To ovšem neznamená, že se ten kdo nosí respirátor třídy FFP3 nemůže nakazit - nákaza může do těla vniknout např.očima, proto by se měl respirátor kombinovat s ochrannými brýlemi.
Nákaza proniká kterýmikoliv sliznicemi,

proto by se měl každý vyvarovat doteků neumytýma rukama v obličeji.

(Což se lehko radí, ale hůře dodržuje.)

Mytí rukou

Jelikož virus vydrží i na povrchu věcí (nemůže se sice rozmnožovat, ale přežije až 3 dny) je po příchodu domů záhodno si UMÝT RUCE a desinfikovat místa kam jsme neumytýma rikama sáhli - kliky u dveří, kohoutek vodovodu. Roušku si sundávat ze stran, nesahat na ni zepředu a použitou roušku dát do igelitového sáčku, poté vyvařit nebo desinfikovat třeba ozónem

Rukavice

Rukavice - rukavice jako ochrana proti viru nejsou příliš přínosné - platí pro ně totiž totéž co pro ruce - pokud se někde rukou v rukavici dotkneme místa které je infikované a následně se dotkneme v obličeji, vyjde to na stejno jako kdybychom rukavice neměli. Totéž platí pro madla v MHD nebo košíky v obchodech. Co naopak přínosné je je používání jednorázových rukavic nebo sáčků při nákupu nebaleného pečiva. Ovšem tuto rukavici použít jen k uchopení pečiva a vložení do sáčku, ne si je nasadit hned při vchodu do prodejny a před tím než nabíráme pečivo s rukavicí osahat třeba madlo košíku. Poté co nabereme pečivo si ji na ruce samozřejmě můžeme nechat a při odchodu z prodejny vyhodit do koše.

používání vlastních gumových rukavic je tedy v podstatě k ničemu - naopak dnes jsem viděl paní, která přišla ve vlastních gumových modrých rukavicích do krámu a nabírala si housky - aniž by použila jednorázové rukavice které tam byly k dispozici. Že předtím těmi rukavicemi ohmátávala rukojeť vozíku, držadlo v tramvaji nebo tlačítka ve výtahu a potom sahá mezi housky ji vůbec nenapadlo. Zřejmě jí vůbec nedošlo, že takto je to stejné jako kdyby žádné rukavice neměla - že může virus přenést nejen na housky pro ostatní zákazníky, ale i na ty pro sebe!

pití

Někde na netu jsem četl, že je dobré často pít - což prý nesouvisí s tím že by koronavirus neměl rád mokro, ale s tím, že viry které se vám dostanou do pusy spláchnete do žaludku, kde se o ně trávicí kyselina postará - to se mi nezdá moc relevantní, protože viry při kontaktu se sliznicí pronikají skrz, ale asi to neuškodí - jen si při tom pití nesahat na roušku zepředu a neumytýma rukama na obličej.

očkování a lék

očkování proti koronaviru zatím není, očkování proti jiným virům (např.proti chřipce) nefunguje.

Prozatím je jediný způsob jak získat protilátky - nemoc prodělat.

Schválený lék zatím není. Jako nadějný se zdá přípravek vyvinutý původně proti Ebole - Remdesivir.

Jediné, co pro vás lékaři a nemocnice v současnosti může udělat je symptomatická léčba

- mírnění příznaků, v případě vážného průběhu potom podpora dýchání.

Nezbývá tedy, v případě onemocnění, čekat až si s virem poradí imunitní systém sám. Pokud nemáte komplikace tak doma.
To možná zní dost zoufale, ale ve skutečnosti je virových onemocnění, proti kterým neexistuje lék celá řada.
Např. klíšťová encefalitida, se kterou mám bohužel zkušenost na vlastní kůži.

odpad dneska jsem se dočetl, že nemocní a v karanténě s koronavire nesmí třídit odpad - důvodem je prý aby se nenakazili popeláři, případně další osoby s odpadem nakládající. Hm. koronavir vydrží na předmětech naživu max. cca 3-4 dny. Logika mi říká, že pokud vyneseme odpad až 5 dní po zavázání odpadkového pytle nebude již infekční a nikdo se z něho nemůže nakazit.
Smrtnost u covid19

Smrtnost je číslo v procentech udávající poměr počtu nakažených ku počtu na danou infekci zemřelých. Zatímco číslo pod zlomkovou čárou známe přesně, číslo ve jmenovateli je v současnosti počet pozitivně testovaných - tedy ne počet skutečně nakažených, kterých bude zřejmě mnohem (5x-10x) více, proto se předpokládá že smrtnost u Covid19 nebude vyšší než u chřipky (na kterou už od začátku roku zemřelo v ČR už více než 50 lidí).

Smrtnost koronaviru je dle údajů z Jižní Koreje, které nejsou příliš odlišné od čísel z Wu-chanu a dalších zdrojů založených na dostatečně testované populaci, následující: u lidí do 30 let věku zanedbatelná, 30 až 50 let 0,1 procenta, 50 až 60 let 0,5 procenta, 60 až 70 let 1,7 procenta.

Tato čísla vycházejí z předpokladu funkčního zdravotnického systému, v případě kolapsu zdravotnictví docházíme k číslům podstatně vyšším.

Úmrtnost u covid19 Úmrtnost je počet úmrtí na 100000 obyvatel Tato je podle nových zjištění Ústavem zdravotnických informací a statistik České republiky (ÚZIS) na onemocnění COVID-19 v ČR 0,25/100 000 obyvatel
Porovnání s ostatními infekčními chorobami

V porovnání s jinými infekčními chorobami je hysterie kolem koronaviru poněkud zvláštní. Porovnáme-li třeba situaci se spalničkami či tuberkulózou, tak tato infekční onemocnění mají mnohem vyšší úmrtnost než současné onemocnění COVID – 19. Statistiky jsou alarmující. Například tuberkulózou, proti které se přestalo očkovat, se jen za předminulý rok celosvětově nakazilo 10 milionů lidí a 1,5 milionu na ni zemřelo. Na spalničky ještě v roce 2018 zemřelo 140 tisíc dětí mladších pěti let. A přesto kolem těchto skutečností nevypukla taková hysterie jako kolem Covid19.

Je ovšem pravda, že proti TBC i spalničkám existuje očkování

Ale jakkoli je svět ochromen strachem z koronaviru, je pravděpodobnost úmrtí na rakovinu nebo infarkt kohokoli v tuto chvíli vyšší, než že zemře na covid-19.

V Česku denně zemře na různé choroby více než 300 lidí, každý den zemře více lidí na jiné nemoci než zemřelo v Česku osob s Covid 19 za celou dobu pandemie. Proč tedy televize neuvádí stejnou statistiku i pro jiné choroby?

Navíc, jestli jste si všimli, neuvádí se, že oněch x lidí zemřelo na koronavirus, ale mnohem šalamounsky je řečeno, že zemřelo tolik a tolik lídí u kterých byl detekován koronavirus. Tedy i kdyby nějaký pacient zemřel na následy srdeční choroby a měl v té době pozitivní test na koronavirus, je do této statistiky zanesen.

Představme si tedy zprávu v televizi - dnes zemřelo v ČR dvanáct pacientů u nichž byla detekována rýma. Vzhledem k tomu, že rýma je koronavirové onemocnění které se přenáší kapénkovou infekcí, nařizuje se na ochranu před rýmou nosit roušky, zavřeme školy a obchody.
V celé zprávě není jediné lživé slovo!

číslo R

počty nakažených a zemřelých

Číslo R je základní reprodukční číslo. U epidemií pomáhá odhadnout, jak se budou šířit. Čím vyšší je reprodukční číslo, tím se nemoc rychleji šíří. Pokud je číslo R menší než jedna, počet nakažených v populaci klesá. Základem je tedy udávání průměrného počtu dalších osob, které přímo nakazí jeden nakažený pacient. Je dáno zejména infekčností onemocnění, četností osobních kontaktů nakaženého a dobou, po kterou nakažený může šířit onemocnění, než se dostane do karantény nebo je izolován.
U Covid19 se uvádí jako počáteční hodnota, tedy R0 hodnota 1,4-3,9. Pro zajímavost, hodnota R0 u spalniček je 12-18, u příušnic 4-7 a u chřipky 1,4-2,8

Aktuální hodnota čísla R= 0

číslo odpovídá situaci staré cca 10-15 dnů

vím, že některé stránky uvádějí také počty nových případů a počty zemřelých. Tyto údaje jsou ovšem dosti zavádějící - počet nových případů je závislý na počtu provedených testů, které jsou většinou prováděny jen u případů s nějakými příznaky a nikoliv plošně a do statistiky se obvykle tyto údaje dostanou až se zpožděním několika dnů. Vypovídací schopnost takových čisel je pak nulová.
Počet zemřelých není číslo, které by udávalo, kolik lidí zemřelo na koronavirus, ale u kolika ze zemřelých byl koronavirus detekován, přestože zemřeli třeba na něco úplně jiného.

stačí se podívat na odkazy umístěné ke článkům na webu:

ovšem odkaz vede na článek který má jiný nadpis:


Navíc se počet zemřelých normálně udává jako procento na 100 000 obyvatel. Ovšem 0,25% nezní tak senzačně jako 320

Vyšel rozhovor s Prymulou, ve kterém povrzuje to co jsem před několika dny v řádcích výše napsal:

Jak vnímáte těch několik úmrtí na Slovensku? Nezaráží vás, že tam mají tak nízké číslo?
Na Slovensku jsem si skoro jist tím, že tam neuvádějí ty případy „umřel s covidem“, ale jen „zemřel na covid“. Tam se snaží zjistit tu příčinu úmrtí. Zatímco my uvádíme „umřel s covidem“, takže nesrovnatelné údaje… Je to určitě nesrovnatelné.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ze-130-pripadu-denne-se-ted-muzeme-dostat-na-tisic-pocitejme-s-tim-rika-prymula-101812

"Každý rok v ČR zemře přirozenou smrtí přibližně 110 000 lidí, tj. průměrně zemře každý den asi 300 lidí. Zesnulých, u kterých byl identifikován COVID-19, je za den průměrně 5 – nicméně smrt minimálně poloviny z nich nemá přímou souvislost s onemocněním COVID-19, nýbrž se jedná o úmrtí způsobená jiným závažným onemocněním,"

Zdroj: https://stars24.cz/aktualne-z-internetu/19188-cesti-lekari-biji-na-poplach-o-koronaviru-uz-nebudou-mlcet-pisi-v-zahranici

pokud vám tu něco chybí nebo se domníváte že bych měl na stránku něco přidat, prosím napište mi na jjhampl@gmail.com
home